|
Bhagaván Šrí Ramana Maharši byl jednou požádán svými žáky, aby jim zjednodušil studium Bhagavadgíty. Žáci si stěžovali, že Bhagavadgíta má 700 veršů a že je moc dlouhá a žádali, aby jim Bhagaván vybral ty nejdůležitější verše. Bhagaván jim na to řekl, že ve verši 10.20 je shrnuto jeho učení o věčnosti. Žákům se to ale zase zdálo málo, a tak Bhagaván udělal výběr 42 veršů z různých kapitol Bhagavadgíty a seřadil je a vytvořil z nich jakoby jinou kapitolu, která shrnuje podstatu světa a různá duchovní cvičení, která nakonec vedou k věčnému štěstí. Bhagaván přeložil tyto verše ze Sanskrtu do Tamilštiny a nyní se ve Šrí Ramana Ašrámu zpívají každý týden ve čtvrtek večer v rámci pravidelné tamilské parajany - zpěvů duchovních textů. Sánskrtská verze vybraných veršů se zpívá kažou neděli dopoledně v rámci sánskrtské parajany.
Je úžasné sledovat s jakým citem vybral Šrí Ramana verše a jak je sestavil do krásného a přehledného celku.
2.1
saňdžaja uváča
tam tathá krpajá'vištamašrupúrnákulekšanam
višídantamidam vákjamuváča madhusúdanah
Saňdžaja uvádí
Tomu, soucitem slabému, oči plné žalu slzí
truchlícímu, tato slova, pronáší Madhusúdana.
13.2
šrí bhagaván uváča
idam šaríram kaunteja kšetramitjabhidhíjate
etadjo vetti tam práhuh kšetragňa iti tadvidah
Šrí Bhagaván uvádí
Tělo toto tak, Kauntéjo, jako pole posuzují.
Kdo toto pozná, ten je zván znalcem pole zkušenými.
13.3
kšetragňam čápi mám viddhi sarvakšetrešu bhárata
kšetrakšetragňajorgňánam jattadžgňánam matam mama
Znalce pole ve Mně také znej na všech polích, Bhárato.
Pole a znalce poznání, podle Mne, je to poznání.
10.20
ahamátmá gudákeša sarvabhútášajasthitah
ahamádišča madhjam ča bhútánámanta eva ča
Jsem věčné Já, Gudakéšo, všem bytostem v srdci dlící.
A Jsem počátkem i středem, jistě též koncem bytostí.
2.27
džátasja hi dhruvo mrtjurdhruvam džanma mrtasja ča
tasmádaparihárje'rthe na tvam šočitumarhasi
Zrozené jistě zanikne, zaniklé jistě zrodí se
pro to co nejde odvrátit, není tvůj smutek vhodný tu.
2.20
na džájate mrijate vá kadáčinnájam bhútvá bhavitá vá na bhújah
adžo nitjah šášvato'jam puráno na hanjate hanjamáne šaríre
On se nerodí, nikdy neumírá, On nežil a tak nebude žít znovu,
nevzniklý, věčný, stálý je On dávný, není zabit, když zabito je tělo.
2.24
aččhedjo'jamadáhjo'jamakledjo'šošja eva ča
nitjah sarvagatah sthánuračalo'jam sanátanah
Nezraníš ho, nespálíš ho, nezmáčíš a nevysušíš
věčný, všude jsoucí, stálý, nehybný je a odvěký.
2.17
avináši tu tadviddhi jena sarvamidam tatam
vinášamavjajasjásja na kaščit kartumarhati
Znej však To neomezené, toto vše prostupující.
Vůbec nic zkázu věčného, tady přivodit nemůže.
2.16
násato vidjate bhávo nábhávo vidjate satah
ubhajorapi dršto'ntastvanajostattvadaršibhih
Neskutečné není stálé, pro skutečné není změny.
Oboje však vidí jen ten, kdo pravdu o nich uviděl.
13.32
anáditvánnirgunatvátparamátmájamavjajah
šarírastho'pi kaunteja na karoti na lipjate
Bez počátku, bez jakostí, to je věčné Já neměnné.
I v těle dlící, Kauntéjo, nečinící a netknuté.
15.6
na tadbhásajate súrjo na šašánko na pávakah
jadgatvá na nivartante taddháma paramam mama
Tam nesvítí ani Slunce, ani Měsíc ani oheň.
Kdo tam dojde, neopustí příbytek ten můj nejvyšší.
8.21
avjakto'kšara itjuktastamáhuh paramám gatim
jam prápja na nivartante taddháma paramam mama
Zvané nezjevné, neměnné, praví se, nejvyšší je cíl.
Kdo to získá, neopustí příbytek ten Můj nejvyšší.
15.5
nirmánamohá džitasangadošá adhjátmanitjá vinivrttakámáh
dvandvairvimuktáh sukhaduhkhasamgňairgaččhantjamúdháh padamavjajam tat
Nezmaten poctou, znalý svazků hrozby, prostoupen věčným Já, opustil touhu,
prostý dvojnosti štěstí a strast zvaných, bez klamu dojde do stavu věčného.
14.23
udásínavadásíno gunairjo na vičáljate
guná vartanta itjeva jo'vatišthati nengate
Jako lhostejně spočívá jakostmi nevyrušený,
jakosti jistě jednají, on setrvává nehnutě.
13.28
samam sarvešu bhútešu tišthantam paramešvaram
vinašjatsvavinašjantam jah pašjati sa pašjati
Stejný a ve všech bytostech je trvalý Pán Nejvyšší.
Pomíjivé nesmrtelné kdo uvidí, ten uvidí.
11.54
bhaktjá tvananjajá šakjamahamevamvidho'rdžuna
gňátum drštum ča tattvena praveštum ča paramtapa
Oddaností však výlučnou můžeš Mne najít, Ardžuno.
Poznáš Mne, spatříš pravdivě a pak dojdeš, Parantapo.
17.3
sattvánurúpá sarvasja šraddhá bhavati bhárata
šraddhámajo'jam purušo jo jaččhraddhah sa eva sah
Čistoty forma každého vírou stane se, Bhárato.
Víra tvoří tyto tvory. Jaká je víra, oni jsou.
4.39
šraddhávánllabhate gňánam tatparah samjatendrijah
gňánam labdhvá parám šántimačirenádhigaččhati
Věřící získá poznání, pilným ovládnutím smyslů.
Ziskem poznání čistý mír bez odkladu hned přichází.
10.10
tešám satatajuktánám bhadžatám prítipúrvakam
dadámi buddhijogam tam jena mámupajánti te
Těm, kdo jsou vždy zapojeni radostně v Mé uctívání
daruji moudrosti jógu, skrze kterou Mne dosáhnou.
10.11
tešámevánukampárthamahamagňánadžam tamah
nášajámjátmabhávastho gňánadípena bhásvatá
Těm jistě Já ze soucitu tmu vzniklou z nevědomosti
ničím, spočívajíce v Já, poznáním lampou zářící.
5.16
gňánena tu tadagňánam ješám nášitamátmanah
tešámáditjavadžgňánam prakášajati tatparam
Kdo však poznáním od toho nepoznání Já očistí.
Těm potom slunce poznání odhalí jen To Nejvyšší.
3.42
indrijáni paránjáhurindrijebhjah param manah
manasastu pará buddhirjo buddheh paratastu sah
Smysly jsou mocné, praví se, nad smysly mysl spočívá,
rozum však mysl překoná, ale nad rozumem dlí On.
3.43
evam buddheh param buddhvá samstabhjátmánamátmaná
džahi šatrum mahábáho kámarúpam durásadam
Když rozumu mocnější znáš, spočiň svým Já jen ve svém Já,
zabij soka, Mahábáho, ve tvaru touhy nezkrotné.
4.37
jathaidhámsi samiddho'gnirbhasmasátkurute'rdžuna
gňánágnih sarvakarmáni bhasmasátkurute tathá
Jak dřevo oheň planoucí na popel spálí Ardžuno,
činnosti oheň poznání také na popel přemění.
4.19
jasja sarve samárambháh kámasankalpavardžitáh
gňánágnidagdhakarmánam tamáhuh panditam budháh
Jeho všechno podnikání touhy, účasti, prosté je,
oheň vědy strávil činy, mudrcem zvou ho učenci.
5.26
kámakrodhavijuktánám jatínám jatačetasám
abhitobrahmanirvánam vartate viditátmanám
Touhy a hněvu zbavený, člověk vládnoucí mysli své,
má možnost v brahma vyvanout díky znalosti svého Já.
6.25
šanaih šanairuparamed buddhjá dhrtigrhítajá
átmasamstham manah krtvá na kiňčidapi čintajet
Krok za krokem uklidni se, rozumu stálostí pevnou.
V Já přebývat svou mysl nech a vůbec na nic nemysli.
6.26
jato jato niščarati manaščaňčalamasthiram
tatastato nijamjaitadátmanjeva vašam najet
Vždy kdykoli rozptýlená mysl se neklidnou stane,
potom ji ovládni ve svém Já, drž ji pevně od zlých vlivů.
5.28
jatendrijamanobuddhirmunirmokšaparájanah
vigateččhábhajakrodho jah sadá mukta eva sah
Řídí smysly, mysl, rozum, mudrc dosáhne svobody,
prostý chtění, strachu, hněvu, vždy svobodný on jistě je.
6.29
sarvabhútasthamátmánam sarvabhútáni čátmani
íkšate jogajuktátmá sarvatra samadaršanah
Ve všech bytostech dlící Já, všechny bytosti v Já také
vidí jógou Já spřažené co zde, všude jednotu zná.
9.22
ananjáščintajanto mám je džanáh parjupásate
tešámnitjábhijuktánám jogakšemam vahámjaham
Těm, kdo myslí jenom na Mne, lidem stále jen Mne ctícím,
těm věčně zcela spřaženým jógou, blaho Já přináším.
7.17
tešám gňání nitjajukta ekabhaktirvišišjate
prijo hi gňánino'tjarthamaham sa ča mama prijah
A z nich mudrc, věčně spjatý a jedno ctící vyniká.
Mudrci jsem jistě drahý nade vše on Mně drahý je.
7.19
bahúnám džanmanámante gňánavánmám prapadjate
vásudevah sarvamiti sa mahátmá sudurlabhah
Mnoho zrodů končí moudrý tak, že se ke Mně uchýlí,
Vasudéva všechno pak je. Tak vzácné Já je těžko mít.
2.55
šrí bhagavánuváča
pradžaháti jadá kámán sarván pártha manogatán
átmanjevátmaná tuštah sthitapragňastadočjate
Šrí Bhagaván uvádí :
Pokud touhy své odmítne, všechny Pártho, v mysli jsoucí,
sám jistě tichý ve svém Já, dlí v moudrosti pak říká se.
2.71
vihája kámánjah sarvánpumámščarati nihsprhah
nirmamo nirahamkárah sa šámtimadhigaččhati
Kdo odhodí touhy všechny a kdo jedná bez žádosti,
bez majetku, konatele, ten nejvyšší mír dosáhne.
12.15
jasmánnodvidžate loko lokánnodvidžate ča jah
haršámaršabhajodvegairmukto jah sa ča me prijah
Ten kdo svět nevyrušuje a koho svět nevyruší,
radost, závist, strach, obavy kdo nezná, ten je Mně drahý.
14.25
mánápamánajostuljastuljo mitráripakšajoh
sarvárambhaparitjágí gunátítah sa učjate
V úctě i neúctě stejný, je rovný k druhu i soku,
všech činností se odříká, praví, ten zdolal jakosti.
3.17
jastvátmaratireva sjádátmatrptašča mánavah
átmanjeva ča santuštastasja kárjam na vidjate
Kdo se raduje ve svém Já, člověk naplněný svým Já,
tak spokojený ve svém Já, více nemá zde povinnost.
3.18
naiva tasja krtenártho nákrteneha kaščana
na čásja sarvabhútešu kaščidarthavjapášrajah
Nemá důvod konat činy, ani důvod je nekonat.
A také na všech bytostech nemá důvod být závislý.
4.22
jadrččhálábhasantušto dvandvátíto vimatsarah
samah siddhávasiddhau ča krtvápi na nibadhjate
S tím co přijde spokojený, nad dvojností, beze zloby,
Týž v úspěchu, neúspěchu, není vázán i když koná.
18.61
íšvarah sarvabhútánám hrddeše'rdžuna tišthati
bhrámajansarvabhútáni jantrárúdháni májajá
Nejvyšší Pán všem bytostem v místě srdce, dlí Ardžuno,
pohybuje všemi tvory v soustavě představ spojených.
18.62
tameva šaranam gaččha sarvabhávena bhárata
tatprasádátparám šántim sthánam prápsjasi šášvatam
V něm pevně své útočiště měj celým bytím Bhárato,
Jeho milostí nejvyšší stav míru získej navěky.
Zařazeno dne : 20.8.2018, zobrazeno : 1195
|