19. pokračování korespondenčního kurzu - verše 2.66-72
Popis vrtkavosti mysli a výzva k aktivní změně své mysli, která může přinést mír ve věčnosti.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3 | | Verš : 2.66. | 
| násti buddhirajuktasja na čájuktasja bhávaná
na čábhávajatah šántirašántasja kutah sukham
Moudrost tu nezapojený nemá, rozjímání nezná.
Bez rozjímání nemá mír. Bez míru, kudy ke štěstí? | | | Člověk nepevný nemá rozum a nezná rozjímání. Bez rozjímání nemá klid v mysli. A bez klidu, odkud může přijít štěstí? | | Jak může člověk získat štěstí ? Většina lidí se snaží naplnit své touhy a tak štěstí získat. Bohužel toto štěstí je zcela závislé na splněných tužbách a nikdy není trvalé. Moudří lidé odstraňují touhy hned v jejich zárodku a tak spočívají v trvalém klidu a spokojenosti. Jestli je to štěstí, to musí zjistit každý sám. | | násti | zánik; neexistence | | buddhih | moudrost; rozum | | ajuktasja | nezapojený; nezapřažený | | na | Ani; ne- | | ča | a; také | | ajuktasja | nezapojený; nezapřažený | | bhávaná | meditace; rozjímání; soustředěná mysl | | na | Ani; ne- | | ča | a; také | | abhávajatah | bez rozjímání; bez meditace | | šántir | mír; klid | | ašántasja | bez míru; neklidný | | kutah | odkud | | sukham | štěstí; radost; snadno |
| | | Verš : 2.67. | 
| indrijánám hi čaratám janmano'nuvidhíjate
tadasja harati pragňám vájurnávamivámbhasi
Smysly zajisté toulavé mysl tuto ovládají
také odnášejí moudrost jako loď vítr po vodě. | | | Smysly neklidné, ty jistě mysl strhávají a tak odnášejí moudrost jako vítr unáší loď po vodě. | | indrijánám | smysly | | hi | jistě; také | | čaratám | pohybovat | | jan | tyto | | manah | mysl | | anu | do budoucna | | vidhíjate | donutit; dosáhnout | | tat | to | | asja | této; tohoto | | harati | odnese; unese | | pragňám | moudrost | | vájuh | vítr; vzduch | | návam | loď | | iva | jakoby | | ambhasi | na vodě |
| | | Verš : 2.68. | 
| tasmádjasja mahábáho nigrhítáni sarvašah
indrijáníndrijárthebhjastasja pragňá pratišthitá
Proto ten kdo, Mahábáho, odpoutané má úplně
smysly od smyslových vjemů, jeho je moudrost neměnná. | | | Proto ten, kdo zcela odpojil všechny smysly od smyslových vjemů, Mocný válečníku, ten má svou moudrost pevně ustálenou. | | Mysl obyčejného člověka skáče z předmětu na předmět, utíká a nechce se dát chytit či dokonce spoutat. Pouze poctivá snaha a vytrvalost mohou mysl zkrotit. | | tasmát | proto | | jasja | on; ten | | mahábáho | Ardžuna - mocně vyzbrojený (v 6.38, 11.23, 18.1 Kršna) | | nigrhítáni | odpojit; odpoutat; odtáhnout | | sarvašah | zcela; vše | | indrijáni | smysly | | indrija | smyslové | | arthebhjas | vnímané předměty; vjemy | | tasja | jeho | | pragňá | učený; moudrý | | pratišthitá | pevně ustálená; upevněná |
| | | Verš : 2.69. | 
| já nišá sarvabhútánám tasjám džágarti samjamí
jasjám džágrati bhútáni sá nišá pašjato muneh
Co je nocí všem bytostem, je bděním ovládnutého.
Co však je bděním bytostí, je noc mudrce jenž vidí. | | | Co je noc pro všechny bytosti, to je dobou bdění člověku ovládnutého. Co je pro bytosti dobou bdění, to je nocí pro mudrce, který vidí. | | Pro mudrce je neštěstím, když se jeho mysl vytrhne z pout a nespoutaná se rozběhne ke smyslovým předmětům nebo jiným představám. Mudrc udělá cokoli, aby ji dostal zpátky pod svoji kontrolu a do klidu. Naopak obyčejný člověk si nedokáže představit, že by žil život bez krásných představ a snů, a jen v tichosti seděl v klidu. Mudrc má tu výhodu, že zná oba stavy a může si zcela svobodně vybrat. Obyčejný člověk, který nepoznal blaho klidu, nemá žádnou možnost volby a zůstává zdánlivě spokojený v otroctví představ. | | já | co | | nišá | noc | | sarva | všichni; vše | | bhútánám | bytosti | | tasjám | v tomto | | džágarti | být bdělý; vědomý | | samjamí | ovládnutý | | jasjám | v čem | | džágrati | být bdělý; vědomý | | bhútáni | bytosti; tvory; prvky | | sá | to | | nišá | noc | | pašjato | vidět | | muneh | mudrc |
| | | Verš : 2.70. | 
| ápúrjamánamačalapratištham samudramápah pravišanti jadvat
tadvatkámá jam pravišanti sarve sa šántimápnoti na kámakámí
Naplňovaný nepohnutý, klidný, je oceán vší vodou vstupující,
jak ten, do koho všechny touhy vchází, kdo mír získal, ne však kdo touhy živí. | | | Oceán je klidný a neměnný, i když je naplňovaný vstupujícími vodami. Kdo mír získal je stejně klidný, i když do něj všechny touhy proudí, ale ne ten, kdo svým touhám podléhá. | | ápúrjamánam | naplňovaný | | ačala | nepohnutelně | | pratištham | ustálená; upevněná | | samudram | moře; oceán | | ápah | vody | | pravišanti | vstoupit | | jadvat | když | | tadvat | stejně | | kámá | touha | | jam | tomu | | pravišanti | vstoupit | | sarve | všichni | | sah | on; ten; tak | | šántim | mír; klid | | ápnoti | získat | | na | Ani; ne- | | kámakámí | žijící touhami |
| | | Verš : 2.71. | 
| vihája kámánjah sarvánpumámščarati nihsprhah
nirmamo nirahamkárah sa šámtimadhigaččhati
Kdo odhodí touhy všechny a kdo jedná bez žádosti,
bez majetku, konatele, ten nejvyšší mír dosáhne. | | | Kdo se vzdá všech svých tužeb a koná bez žádosti, nemá představu vlastnictví ani konatele činů, tak dojde míru. | | I zde se nabízí moudrému člověku možnost volby. Když se objeví nějaké vábení, může se rozhodnout, zda setrvá v klidu, nebo zda povolí mysli, aby ono vábení, v co nejvyšší čistotě, naplnila. Toho je však schopen člověk, který má svou mysl zcela pod svou kontrolou. | | vihája | odhodit; vzdát se | | kámán | touhy | | jah | kdo | | sarván | všechny | | pumámš | člověk; osoba | | čarati | jednat | | nih | bez | | sprhah | žádost | | nir | bez | | mamo | moje; pocit vlastnictví | | nir | bez | | ahamkárah | ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji" | | sah | on; ten; tak | | šámtim | mír | | adhigaččhati | získat; dosáhnout |
| | | Verš : 2.72. | 
| ešá bráhmí sthitih pártha nainám prápja vimuhjati
sthitvá'sjámantakále'pi brahmanirvánamrččhati
To je bytí v Brahma, Pártho. Nezískáš ho však ve zmatku,
Bytím v něm, na konci času, dojdeš v Brahma vyvanutí. | | | Toto je setrvání v Brahma, Synu Prthy. Nezískáš jej, dokud jsi zmatený. Setrvání v něm, i jen na konci života, přináší vyvanutí v Brahma. | | Zde se poprvé objevuje myšlenka, že rozpojení vazeb mysli a spočinutí v klidu věčnosti je možné na konci života bytosti. Některé vznešené bytosti jsou schopny rozpojit tyto vazby během života, nejlépe v mládí. Nicméně pokud člověk nemá tuto schopnost, může se soustředit na rozpuštění vazeb v okamžiku smrti, nebo krátce před ní. V této chvíli už je naprosto jasné, že tento život končí a vazba ducha na tělo ztrácí svůj význam. Ti, kdo se na tento okamžik velice poctivě připravují, mohou v této chvíli poznat onen nektar nesmrtelnosti a ukončit svůj nevědomý koloběh života a smrtí. | | ešá | toto | | bráhmí | Brahma | | sthitih | umístění; postavení, setrvávání | | pártha | Ardžuna - syn Prthy (Kuntí) | | na | Ani; ne- | | enám | toto | | prápja | získat; dosáhnout | | vimuhjati | zmatený | | sthitvá | umístěn; postaven | | asjám | tohoto | | anta | konec | | kále | čas; doba života | | api | v; i; zahrnovat | | brahma | Brahma; Védy | | nirvánam | nirvána; vyvanutí; nejvyšší stav ve spojení s Bohem | | rččhati | dospět; dosáhnout |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 13.6.2011, zobrazeno : 2616
|