Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 83. lekce

83. pokračování korespondenčního kurzu - verše 12.11-15
Srovnání duchovních cvičení a popis vlastností hledajícího, který je Kršnovi milý a drahý.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 12.11.

athaitadapjašakto'si kartum madjogamášritah
sarvakarmaphalatjágam tatah kuru jatátmaván

Když ani toto nemůžeš konat, přijmi Moji jógu.
Všech činů plody obětuj, pak vytvoř vládu ve svém Já.

Když ani toto nejsi schopen konat, Mou disciplínu si osvoj. Všech činů plody obětuj, přitom ovládnutí své mysli vykonej.

Pokud je pro tebe i oddaná činnost problém, potom konej své činnosti, ale alespoň jejich činnosti obětuj Mně. Tímto odevzdáváním pomalu vytvářej pevný základ pro meditace vycházející z pravého Já. Nebo naopak můžeš svou meditací a rozjímáním nad svými skutky a pocity zdokonalovat své odevzdávání plodů činů.Tak můžeš postupně vytvářet podmínky pro čistou a oddanou činnost.

atha	Když; ale; také
etat	toto; tento
api	v; i; zahrnovat
ašakto	neschopen
asi	jsi
kartum	vykonat; udělat
mat	Mne; mým
jogam	jógu; jóga
ášritah	nabýt; přisvojit si
sarva	všichni; vše
karma	čin; činnost
phala	plody; zisky
tjágam	zříkat se; obětovat
tatah	potom
kuru	Kuruovský; vykonávat
jata	ovládnout
átmaván	ve svém pravém Já

Verš : 12.12.

šrejo hi gňánamabhjásádžgňánáddhjánam višišjate
dhjánátkarmaphalatjágastjágáččhántiranantaram

Nad cvičení je poznání, nad poznání meditace,
nad ní jistě plodů vzdání. Vzdáním mír je bez prodlení.

Lepší je jistě poznání než duchovní cvičení, poznání překonává meditace a meditaci plodů činů odevzdání. Po odevzdání nastává mír bez prodlení.

Stejně jako každá jiná činnost má i duchovní cvičení svůj důvod. Tím důvodem je získání mnoha nových poznatků o sobě, své mysli, okolním světě a vůbec všem, co vytváří náš život.
Toto poznání se stane základem hlubokého zklidnění a odevzdání. Pouze v takovém klidu může přijít božská milost.

šrejah	dokonalost; nejlepší
hi	jistě; také
gňánam	poznání
abhjásádž	duchovní cvičení
gňánád	poznání
dhjánam	meditace; rozjímání
višišjate	nejlepší
dhjánát	meditace; rozjímání
karma	čin; činnost
phala	plody; zisky
tjágas	zříkat se; obětovat
tjágát	zříkat se; obětovat
šántir	mír; klid
anantaram	ihned; bez prodlení

Verš : 12.13.

adveštá sarvabhútánám maitrah karuna eva ča
nirmamo nirahankárah samaduhkhasukhah kšamí

Bez zloby ke všem bytostem, tak přátelský a soucitný,
bez svého, bez činitele, týž ve smutku, štěstí, klidný,

Prost nenávisti ke všem bytostem, přátelský a jistě soucitný, bez představy vlastnění majetku a bez pocitu toho, kdo koná, stejný ve smutku i radosti, shovívavý,

Nyní začíná Kršna popisovat vnitřní stav hledajícího, který otvírá brány poznání nejvyšší věčnosti. První tři vlastnosti jsou různými pohledy na stav vnitřní spokojenosti a odpoutanosti. Taková bytost nechová žádnou nenávist k žádnému z tvorů, ke každému je přátelský a ke všem tvorům trpícím nevědomostí je soucitný. Zcela praktickým důsledkem je již dříve zmiňované nenásilí uplatňované nejen v jídle, ale i ve všech ostatních životních situacích.
Druhé dvě vlastnosti jsou popisem zničení nebo alespoň významného oslabení ega. Ego je v sanskrtu označeno jako "jsem ten kdo koná", což velice dobře vyjadřuje spojení vnímajícího ducha s hmotným tělem. Pokud se duch spojuje s tělem, potom zákonitě vzniká pocit vlastnictví. Vlastnictví cítí duch ke svému tělu a skrze tělo ke mnoha dalším věcem a lidem. Odstraňování pocitu vlastnictví je základem cesty oddanosti, kdy se zříkáme svých vazeb a předáváme je svému ideálu. Po dosažení dostatečného pokroku pocit moje zcela mizí a s ním mizí i pocit "já jsem tělo". Boj proti pocitu konatele je praktickým cvičením cesty moudrosti. I zde po dostatečném pokroku mizí pocit výjimečnosti konatele a s ním samozřejmě mizí i pocit vlastnictví. Je samozřejmě vhodné obě metody kombinovat tak, aby bylo dosaženo cíle co nejrychleji.
Štěstí i neštěstí jsou vždy závislé na vazbě ducha na tělo. Čím slabší je vazba, tím menší je ovlivnění mysli okolními událostmi.
Shovívavost je schopnost přehlížet chyby a odpouštět je. Tato vlastnost také vzrůstá pokud vazby s hmotným světem klesají, pokud mizí pocit vlastnictví i konatele. To znamená, že je nutno rozpustit onen pocit výjimečnosti naší vlastní existence a uvědomovat si, že na jedné straně jsem jen jeden z mnoha miliard, a na straně druhé, že celá moje existence je jen představa, pouhý sen.
Tyto ctnosti jsou cílem snahy hledajícího a zároveň jejich procvičování je prostředkem, který k cíli vede.

adveštá	bez nenávisti
sarva	všichni; vše
bhútánám	bytosti
maitrah	přátelský
karuna	soucitný
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
ča	a; také
nirmamah	bez myšlenky "moje"; bez představy majetku
nir	bez
ahankárah	ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji"
sama	stejný
duhkha	neštěstí; strast
sukhah	štěstí; radost; šťastný
kšamí	shovívavost

Verš : 12.14.

santuštah satatam jogí jatátmá drdhaniščajah
majjarpitamanobuddhirjo madbhaktah sa me prijah

stále spokojený Jogín, svému Já vládnoucí pevně,
Mně zasvětil mysl, rozum, Mně oddaný, je Mně drahý.

vždy spokojený, Jogín sebeovládnutý, houževnatě pevný, který Mně zasvětil svoji mysl a rozum a je Můj oddaný, ten je Mi drahý.

Věčná spokojenost může plynout pouze z vnitřního klidu. Dokud je spokojenost závislá na vnějším světě, pak je neustále ohrožována změnami. Jogín je ten, kdo ovládá svou mysl a svůj rozum, kdo je schopen pevných rozhodnutí. I toto jsou vznešené ctnosti a zároveň nástroje dosažení té věčné spokojenosti.
Soustředění mysli na vznešený ideál spolu se zasvěcením svých činností, očišťování a pěstění čisté mysli a soucitného rozumu - to jsou vlastnosti, které se dají jednoduše získat oddaností k vznešenému ideálu, který zosobňuje Kršna. Taková oddanost je v Kršnových očích velice vzácná a on ji umí ocenit darem své božské milosti.

santuštah	spokojený
satatam	vždy; stále
jogí	Jogín - člověk spřažený s jógou
jata	ovládnout
átmá	pravé Já; mysl
drdha	houževnatá; pevná
niščajah	s jistotou; pevně; neochvějně
maji	Mně
arpita	zasvětit
manah	mysl
buddhih	moudrost; rozum
jah	kdo
mat	Mne; mým
bhaktah	oddaný; věřící
sah	on; ten; tak
me	můj; mi
prijah	drahý; vzácný; ctěný

Verš : 12.15.

jasmánnodvidžate loko lokánnodvidžate ča jah
haršámaršabhajodvegairmukto jah sa ča me prijah

Ten kdo svět nevyrušuje a koho svět nevyruší,
radost, závist, strach, obavy kdo nezná, ten je Mně drahý.

Kdo neruší svět a svět neruší jeho, kdo je od radosti, žárlivosti, strachu a obav osvobozený, ten je Mi drahý.

Jak nerušit svět nás učí karmajóga. Dělej co je tvá povinnost, nic méně, nic víc. Přitom poznej iluzornost světa a nenechej se jím více rušit. Zároveň však nepropadej lenosti a neustále konej své povinnosti.
Následuje výčet čtyř stavů mysli, které by neměly vznikat v čisté mysli. Radost z příjemných věcí spojených s tělem je samozřejmě rušivá a neměla by být zdrojem dalších zotročujících tužeb. Žárlivost je nepěkná směs závisti, touhy a nenávisti. Všechny tyto neřesti musí být ve chvíli, kdy se objeví, postřehnuty a odmítnuty. Strach je okamžitý pocit hrůzy vznikající při ohrožení. Obava je další složitá emoce vznikající z pocitu vlastnictví a konatele, kdy se ego nechce vzdát svých vazeb k příjemným potěšením. S obavami a strachem je možno pracovat, můžete zkoumat reakce své mysli na různé představy a tak poznávat mechanizmy vzniku těchto emocí. A takové poznání samozřejmě vede k většímu klidu a spokojenosti.

jasmán	pro koho
na	Ani; ne-
udvidžate	rozrušit; zneklidnit
loko	svět
lokán	světy
na	Ani; ne-
udvidžate	rozrušit; zneklidnit
ča	a; také
jah	kdo
harša	radost
amarša	žárlivost
bhaja	strach; nebezpečí
udvegair	obavy
muktah	svobodný
jah	kdo
sah	on; ten; tak
ča	a; také
me	můj; mi
prijah	drahý; vzácný; ctěný

Předchozí lekce Následující lekce