Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 42. lekce

42. pokračování korespondenčního kurzu - verše 6.23-28
Nejlepší způsob pěstování jógy jako disciplíny.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 6.23.

tam vidjád duhkhasamjogavijogam jogasamgňitam
sa niščajena joktavjo jogo'nirvinnačetasá

Věz - toto pouto se strastí rozpojení se jógou zve.
Tak s jistotou cvič se v józe však bez srdce sklíčenosti.

Poznej, že disciplínou se nazývá rozpojení pouta se strastí. Proto neochvějně provozuj tuto disciplínu a neklesej na duchu.

Jóga je snaha, jóga je kázeň, jóga je poznání a taková jóga přinese trvalou blaženost. Tato blaženost je zcela závislá na nezávislosti k pomíjivému světu. Jediné nerozbité pouto dokáže zničit toto blaho. Kdo toto blaho nepoznal v jeho plné síle, ten si jej nemůže představit. Kdo díky své snaze poznal toto blaho, už si ho nenechá vzít pro nějaké pomíjivé potěšení.

tam	k němu; tomu
vidjád	vědět
duhkha	neštěstí; strast
samjoga	spojení; pouto
vijogam	rozpojení
joga	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha; vůle
samgňitam	nazývat; označovat
sah	on; ten; tak
niščajena	s jistotou
joktavjo	provozuj; cvič (spřažení s jógou)
jogah	Jóga, nejvyšší moudrost; disciplína
anirvinna	bez pochyb; bez sklíčenosti
četasá	srdce; přeneseně mysl

Verš : 6.24.

sankalpaprabhavánkámámstjaktvá sarvánašešatah
manasaivendrijagrámam vinijamja samantatah

Plány své zrozené z touhy úplně všechny odevzdej.
Myslí jistě činnost smyslů všestranně, zcela ovládni.

Všech svých záměrů pocházejících z tužeb se úplně vzdej. Myslí zcela a pevně ovládni všechny činnosti smyslů v jejich mnohočetné různorodosti.

V minulém verši začala výzva k cvičení. Cvičení bez pochybností a s vírou v pravdu, že každý - tedy i já - to může kdykoli získat. Jen se musí vzdát svých osobních plánů, sklonů a záměrů, které vznikají ze svazku s tělem prostřednictvím tužeb.
Navíc je nutno prozkoumat a poznat jak funguje mysl, jak zpracovává smyslové vjemy a díky tomuto poznání zcela a bez výjimky ovládnout mysl.

sankalpa	záměr; chtění
prabhaván	původ; pocházet z
kámáms	toužící; touha
tjaktvá	zříkat se; riskovat
sarván	všechny
ašešatah	zcela; úplně
manasa	mysl
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
indrija	smyslové
grámam	soubor; souhrn
vinijamja	zcela ovládnout
samantatah	ze všech stran; ze všech možností

Verš : 6.25.

šanaih šanairuparamed buddhjá dhrtigrhítajá
átmasamstham manah krtvá na kiňčidapi čintajet

Krok za krokem uklidni se, rozumu stálostí pevnou.
V Já přebývat svou mysl nech a vůbec na nic nemysli.

Postupně, krok za krokem se uklidni pomocí rozumu a pevné vytrvalosti. Ve svém Já nech spočinout svou mysl a na nic nemysli.

Trvalá a nevratná změna v lidské mysli vzniká postupně, krok za krokem. Člověk se uklidní sebekázní, ustálí svoje myšlení díky soustředěné pozornosti. Naučí se v meditaci přebývat poblíž svého věčného neměnného Já, a to díky pečlivé a pravidelné práci s myslí, kdy jsou všechny rušivé myšlenky rozpouštěny a odstraňovány i s jejich kořeny.

šanaih	krok; část
šanaih	krok; část
uparamed	zklidnit
buddhjá	moudrostí; rozumu
dhrti	vytrvalost
grhítajá	pevně; držení
átma	pravé Já; mysl
samstham	spočinout
manah	mysl
krtvá	dělat; způsobit; úděl
na	Ani; ne-
kiňčit	cokoli
api	v; i; zahrnovat
čintajet	myslet

Verš : 6.26.

jato jato niščarati manaščaňčalamasthiram
tatastato nijamjaitadátmanjeva vašam najet

Vždy kdykoli rozptýlená mysl se neklidnou stane,
potom ji ovládni ve svém Já, drž ji pevně od zlých vlivů.

Kdykoli se mysl rozptýlí a stane se neklidnou, potom ji vždy ovládni ve svém Já, pevně ji chraň před rušivými vlivy.

Pro ovládnutí rozptýlené mysli používejte dotazovací metodu. Může se použít na jakoukoli životní situaci. Pomáhá v meditaci snadno a bezbolestně přivádět zaběhlou mysl, pomáhá mysl zklidnit v pracovních, společenských nebo rodinných neshodách i ve problémech způsobených nečistotou nebo nemocí mysli.
Musíte se naučit co nejdříve odhalit, že se vaše mysl vydala na nekontrolovanou cestu. Potom si můžete pomoci první otázkou : "Čí je to myšlenka?" Odpovíte si : "Moje."
V této fázi se vůbec nevydáváte na průzkum příčin tohoto vzplanutí mysli. Takový výzkum dává této myšlence důležitost a také sílu. Když si jí nevšímáte, tak pomalu ztrácí svou moc nad myslí. proto další otázka zní : "Kdo jsem já?"
Na tuto otázku nehledáte slovní odpověď. To není žádoucí, ba naopak velice zavádějící.Tato otázka vás má dovést zpět, poblíž vašeho pravého věčného Já. Ještě však tímto já nejste, jen se mu pomocí nyní popisovaných postupů přibližujete a snažíte se trávit v jeho blízkosti co nejvíce času.

jatah	z nehož; z čeho; když
jatah	z nehož; z čeho; když
niščarati	rozptýlit
manah	mysl
čaňčalam	neklidná
asthiram	stanout
tatah	potom
tatah	potom
nijamja	ovládnout; zkrotit
etat	toto; tento
átmani	svým pravým Já; myslí
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
vašam	vliv
najet	podrobit

Verš : 6.27.

prašántamanasam hjenam joginam sukhamuttamam
upaiti šántaradžasam brahmabhútamakalmašam

Klidnou myslí jistě tento jogín štěstí nejvyššího
dojde utišením vlivů, bytosti Brahma bez kazu.

Takový jogín s klidnou myslí jistě dojde nejvyššího štěstí bytosti Brahmovy, bez pout, ztišením touhy po moci a ovlivňování.

Snaha je aktivita mysli. Dokud se snažíte pěstovat nějakou metodu popisovanou jógou, tak je vaše mysl stále aktivní. Tato aktivita se odlišuje od běžné nekontrolované aktivity. Kontrolovaná snaha učí člověka poznávat svou mysl a tím i sám sebe. Nekontrolovaná aktivita se snaží polapit mysl a udržet ji ve svých představách co nejdéle. V té chvíli ji nic neohrožuje a mysl se žene za svým pomíjivým štěstím.
Jednou, až jogín zapomene, že se snaží, se jeho vnímání zmocní odvěká blaženost. Proto je rozumné svou snahu provozovat v co nejjednodušší formě. Uklidníte se na klidném a bezpečném místě, můžete použít třeba nějaké dechové cvičení. Potom si opakujeme jednoduchou, třeba jen jednoslabičnou mantru nebo jen přebíráme korálky. Svou mysl upneme k nějakému vznešenému ideálu a snažíme se takto převzít co nejvíce moudrosti.

prašánta	klidné
manasam	mysl
hi	jistě; také
enam	toto
joginam	jogín
sukham	štěstí; radost; snadno
uttamam	nejvyšší; nejlepší
upaiti	dojít
šánta	zklidnit
radžasam	kvalita neklidu, ovládání
brahma	Brahma; Védy
bhútam	bytost
akalmašam	bez pout; bez hříchu

Verš : 6.28.

juňdžannevam sadá''tmánam jogí vigatakalmašah
sukhena brahmasamsparšamatjantam sukhamašnute

Soustředěn tak věčně na Já, jogín hříchů svých zbavený,
ve štěstí spojení s Brahma získá blaho nekonečné.

Jogín, který je stále takto soustředěn na své Já a zbavený svazujících nečistot a hříchu, lehce získá nekonečné štěstí pocházející ze spojení s Brahma.

Postupným rozkrýváním svých pout se jogín stává pevněji zakotven v blízkosti své věčné podstaty. Až bude připraven a ve chvíli, kdy to nebude očekávat, tehdy bude na chvilku přiveden do stavu věčnosti.
Potom by měl hledající rozpoznat, že jeho skvělý stav v Brahma byl překryt představami mysli. Poznáním příčiny - nějaké formy ega - bude člověk bohatší o znalost dalšího úskoku ega. Ego bude slabší o svou další zbraň. Má jich sice spoustu, ale hodně z nich je jich velice podobných.
Po několika vítězstvích nad úskoky ega bude ego oslabeno, čímž vznikne dlouhodobější schopnost pobývat v nekonečném blahu.

juňdžann	soustředěn
evam	tak
sadá	vždy
átmánam	mysl; pravé Já
jogí	Jogín - člověk spřažený s jógou
vigata	zbavený
kalmašah	hříchy; pouta
sukhena	šťastně; snadno
brahma	Brahma; Védy
samsparšam	zcela spojen
atjantam	neomezené; nekonečné
sukham	štěstí; radost; snadno
ašnute	získat

Předchozí lekce Následující lekce