|
Kniha Šiva a Párvatí, Josef Fric, (c) 2005
Tato kniha vychází začátkem října 2005 opět v nakladatelství Volvox Globator a vypráví o osudu bohyně Párvatí a o jejím hledání cesty k bohu Šivovi, o jejich dětech, o bozích, mudrcích a démonech. Tato kniha je zajímavá tím, že se jedná o vznešenou alegorii života a myšlení káždého člověka.
Nejpozoruhodnější skutečností, která provází člověka, je to, že tvor, který se pro svou schopnost myšlení pasoval na pána tvorstva, v převážné většině svou mysl používá bez jakékoli znalosti jejího fungování. Mysl a její fungování jsou pro samotného člověka těžko pochopitelné. Také skutečnost, že mysl je nutno kultivovat, je pro většinu lidí těžko přijatelná. Mysl je však pouhým nástrojem, jehož používání může být blahodárné, pokud je mysl klidná a svobodná. Jednání stejné lidské mysli, která je nezkrocená a spoutaná závislostmi, bývá velice zhoubné, plné krutosti, závisti a zloby.
Mudrci, kteří v dávných dobách prošli obtížnou cestou k sebepoznání, sepisovali ctnostné příběhy, které na praktických příkladech ukazují, jak lépe a klidněji prožít celý život. Čtení a naslouchání těmto příběhům kultivuje naslouchajícím lidem mysl a tak zvyšuje jejich optimismus, spokojenost a radost ze života.
Člověk je vpravdě takový, jaká je jeho mysl a jaká je jeho víra. Proto čtěme příběhy plné lidské ctnosti, hrdinství, pravdomluvnosti, odříkání, odpovědnosti a spolehlivosti, oddanosti a víry. Uvažujme o nich, radujme se z těchto příběhů a zkoušejme v nich hledat odpovědi na otázky našeho vlastního žití. Čím více ctností prodchne naši mysl, tím lépe se bude žít nám i všem ostatním bytostem v našem světě.
Ukázky z knihy :
Poté Himáčal vzal čerstvé květiny a ovoce a vydal se k Šivovi se svou dcerou. Položil květiny a ovoce před Šivu, poklonil se velikému Bohu a v mysli mu svou dceru zasvětil. Postavil Párvatí před Šivu, poklonil se mu a pravil: "Ó Pane, má dcera touží Ti sloužit, Ó Pane s Měsícem ve vlasech, přivedl jsem ji, abych si Tě naklonil. Prosím, Ó dobrodinče, nech ji Tobě sloužit s dvěmi služebnými. Ó Pane, pokud mne chceš potěšit, prosím dovol jí to."
Šiva se na Párvatí podíval, na její mládí v plném rozpuku. Její pokožka byla jako okvětní lístky kvetoucího modrého lotosu. Její tvář připomínala Měsíc v úplňku. Její oblečení bylo schránkou kouzelného půvabu. Její šíje připomínala tvar lastury, oči měla široké a uši nádherně zářící. Její ladně tvarované dlouhé paže připomínaly krásou zářící lotosové stonky, kyprá a pevná ňadra byla jako dvě lotosová poupata. Měla štíhlý pas, zářivé kadeře vlasů, půvabné nohy, připomínající stvoly lotosu. Jediný pohled na tuto úžasnou krásu byl schopen rozechvět mysl každého mudrce, hluboko dlícího v meditaci. Párvatí byla nejdražším klenotem mezi všemi dívkami na světě.
Když ji takto Šiva uviděl, zavřel oči a soustředil se na svou pravou podobu, základ, který je nad třemi kvalitami a je nepomíjející. Král viděl, že Šiva zavírá oči, znovu se uklonil, velebil Šivu a prosil o odpověď. Šiva přerušil svou meditaci a pravil: "Ty, králi, mne můžeš pravidelně navštěvovat, ale svou dceru nech doma. Jinak mne nemůžeš vidět."
Potěšený Šiva opět přerušil svou meditaci a zeptal se, co bohové chtějí.
Bohové opět připomněli démona Táraku a Párvatí a její odříkání, které zachvacuje tři světy a prosili Šivu, ať Párvatí odmění.
Šiva odpověděl: "Ó Višnu, Brahmo, Indro i ostatní bohové, prosím, slyšte pečlivě co vám povím. Svatba není pro muže správná věc, protože se stává nejtěžším poutem. Svět má mnoho vazeb, které poutají. Společnost žen je pouto nejtěžší. Každý se může sám osvobodit od všech vazeb kromě vazby na ženy. Všechna pouta ze železa a dřeva je možné rozbít, ale pouto k ženě nikdo nepřetne. Potěšení ve světě poutají. Spásy nedosáhne nikdo, kdo je poután k rozkoším, byť i jen ve snu. Kdo chce štěstí, musí se vzdát rozkoší i potěšení.
Jak knihu získat?
Zařazeno dne : 1.8.2005, zobrazeno : 24695
|