Kapitola devátá - Konec vyhnanství Pánduovců

Konec vyhnanství Pánduovců

Čas běží neúprosně a všechno jednou skončí. Také vyhnanství Pánduových synů a jejich nádherné královny se blíží ke svému konci. Po dvanácti letech v divočině museli podle daných pravidel prožít třináctý rok v přestrojení v nějakém městě. Pokud budou odhaleni, budou se muset vrátit do divočiny dalších dvanáct let. Durjódhanovi zvědové neúnavně prohledávali města ve všech královstvích v Bháratě a posílali svému králi hlášení o všech událostech, které se odehrávaly.
Pánduovi synové žili spokojeně v zemi krále Viráty. Avšak několik týdnů před koncem posledního roku vyhnanství zabil Bhíma králova švagra a velitele královského vojska Kíčaku. Kíčaka se zamiloval do společné manželky Pánduovců Draupadí, která sloužila Virátově královně jako květinářka. Kíčaka se jí snažil zmocnit silou a proto ho Bhíma zabil.
Durjódhana si naštěstí tuto událost spojil s Pánduovci až v době, kdy jejich vyhnanství skončilo. Durjódhana však vyrazil se svým vojskem a vojskem svého přítele Sušarmy do Virátova království. První den napadl Virátu Sušarma a král ho porazil s pomocí Pánduovců.
Druhý den zrána napadly Virátu z druhé strany vojska Kuruovců v čele se všemi nejlepšími bojovníky.
V paláci zůstal pouze nejmladší Virátuv syn Brihannál. Pastevci ho prosili, aby je ochránil před Kuruovskými zloději, kteří jim ukradli jejich stáda krav. Princ se chlubil, že Kuruovské vojsko zažene, ale potřeboval vozataje. Draupadí mu navrhla, aby si vzal za vozataje Ardžunu, který strávil poslední rok vyhnanství jako eunuch v královském harému. Tak se stalo, ale prince při pohledu na obrovskou armádu popadla hrůza a chtěl z bojiště utéct. Ardžuna z něj udělal svého vozataje a sám porazil všechny velké bojovníky a celé vojsko Kuruů zahnal. Porazil i Karnu, který nevěřil, že se střetne s Ardžunou a zbraň Šakti zapomněl doma. Nastalo vyjednávání o navrácení uloupeného království. Durjódhana nevěřil výpočtům astronomů a byl přesvědčen, že Pánduovci byli odhaleni před koncem vyhnanství a požadoval, aby se vrátili zpět do divočiny. Spolu s vyjednáváním probíhalo shromažďování armád a jednání o míru byla poslední nadějí na odvrácení strašlivé války.
Na poslední mírovou misi se vydává sám Kršna. Jeho mise však byla neúspěšná, protože Durjódhana byl neústupný a ani jeho otec ho nedokázal od války odvrátit. Durjódhana se dokonce pokusil Kršnu zajmout, aby Pánduovce oslabil, ale Kršna ukázal svoji nadpřirozenou moc a nikdo neměl sílu se ho ani dotknout.
Při svém odjezdu z Hastinápuru požádal Kršna Karnu, jestli by nechtěl ho na kousek cesty doprovodit.

Zařazeno dne : 16.6.2014, zobrazeno : 2140