Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 88. lekce

88. pokračování korespondenčního kurzu - verše 13.20-24
Jak rozlišit Přírodu (Prakrti) od Osoby (Puruši).
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 13.20.

prakrtim purušam čaiva viddhjanádí ubhávapi
vikárámšča gunámščaiva viddhi prakrtisambhaván

Přirozenost i Osoba věz bez počátku obě jsou,
změny a jistě jakosti, věz, jen přirozenost zrodí.

Věz, že Příroda a také jistě Prvotní Osoba jsou obě bez počátku. Také věz, že změny a kvality se zrodí z Přirozenosti.

Příroda je schopnost prázdného nekonečného prostoru tvořit hmotné projevy. Osoba je schopnost uvědomění si existence. Obě jsou základní věčnou součástí našeho vesmíru.
Příroda vytváří proměnlivé a pomíjející projevy různých kvalit. Jejím dílem je vše, co se proměňuje. Jsou to tedy všechny hmotné projevy, galaxiemi počínaje a buňkami a atomy našeho těla konče. Také to jsou všechny představy, naše bdělé prožitky i sny. Za tím vším je schována schopnost myšlení a vnímání. A to je prvotní neměnná Osoba.

prakrtim	přírodu; přirozenost
purušam	bytost; osoba
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
viddhi	znát; vědět
anádí	bez počátku
ubháu	oba
api	v; i; zahrnovat
vikárámš	změna
ča	a; také
gunámš	kvality; tři kvality hmotné přírody
ča	a; také
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
viddhi	znát; vědět
prakrti	příroda; přirozenost
sambhaván	zrodit se

Verš : 13.21.

kárjakáranakartrtve hetuh prakrtiručjate
purušah sukhaduhkhánám bhoktrtve heturučjate

Činy, nástroj a činitel, věz, původ mají v přírodě.
Osoba je štěstí, strasti prožití původ, praví se.

Říká se, že činnosti, nástroje a činitel povstávají z Přírody. Říká se, že prožívání radostí a strastí povstává z Osoby.

Činitel je tělo, za nástroje jsou považovány dříve vyjmenované smyslové orgány. Činy a jejich účinky člověka budují jeho tělesný stav a stav nejbližšího okolí. To vše se odehrává v přírodě.
Osoba je schopnost vnímání a následného rozlišování. Pokud někde leží kámen, tak je jeho vnitřní stav stejný i když je zamrznutý v ledu nebo na něj svítí Slunce a rozpaluje ho. Kámen je hmota, která nevnímá změny svého tělesného stavu. Lidské tělo je mnohem složitější kus hmoty, který je obdařen schopností vnímání. Osoba je tato schopnost, která je příčinou duchovního stavu bytosti. Duševní stav bytosti je závislý na tělesném stavu a kvalitě ducha.
Takže použijeme-li terminologii začátku této kapitoly, potom Příroda je polem a Osoba je znalcem. Pokud je znalec skutečně znalý, potom může být život v těle dlouhodobě plný spokojenosti.

kárja	povinnosti; činnost
kárana	nástroj; prostředek
kartrtve	činitel; ten, kdo koná
hetuh	příčina
prakrtih	příroda; přirozenost
učjate	říkat; nazývat
purušah	Puruša; osvobozená osoba
sukha	štěstí; radost
duhkhánám	strasti
bhoktrtve	prožití
hetuh	příčina
učjate	říkat; nazývat

Verš : 13.22.

purušah prakrtistho hi bhunkte prakrtidžángunán
káranam gunasango'sja sadasadjonidžanmasu

Osoba v přírodě dlící jakosti zná od přírody.
Vazba k jakostem určí zrod z lůna pravdy či nepravdy.

Osoba, která dlí v přírodě, nutně užívá kvality zrozené z přírody. Závislost na těchto kvalitách je důvodem zrodu z čistého nebo nečistého lůna.

Osoba vtělená do těla vnímá přírodu a rozlišuje její kvality. Pokud je Osoba svobodná, pokud rozlišuje sebe a vnímá přírodu jako představu v mysli, potom jsou její další vtělení také svobodná. Pokud však vznikne stav klamu, Osoba zapomene na svoji neviditelnou věčnost, potom vzniká představa "Já jsem tělo" a "já jsem činitel". Toto spojení vnímajícího ducha a hmoty je zváno Ego a je to základní omyl existence člověka. Čím je duch pevnější a klidnější, tím je blíže svému prvotnímu stavu. Čím je duch slabší a méně soustředěný, tím je od své podstaty dále. Pokud tělo zemře dříve než duch dosáhl své svobody, potom další existence ve své kvalitě navazuje na předchozí vtělení. Věčný Duch se musí zklidnit, stát se pevným a poznat svou podstatu. Potom jeho (zdánlivé) utrpení skončí.

purušah	Puruša; osvobozená osoba
prakrti	příroda; přirozenost
sthah	umístěn; setrvávat
hi	jistě; také
bhunkte	užívá
prakrti	příroda; přirozenost
džán	zrození
gunán	kvality
káranam	nástroj; prostředek
guna	kvality
sango	připoutanost
asja	této; tohoto
sad	skutečnost
asat	neskutečno
joni	zdroj; lůno
džanmasu	zrození; vznik

Verš : 13.23.

upadraštá'numantá ča bhartá bhoktá mahešvarah
paramátmeti čápjukto dehe'sminpurušah parah

Svědkem, vládcem, živitelem, příjemcem a Velkým Pánem,
i Nejvyšším Já v těle zvou tomto Osobu nejvyšší.

Pozorovatel a schvalovatel, živitel, uživatel, Velký Pán a Nejvyšší Já, tak se hovoří o nejvyšší Osobě v tomto těle.

Duch je schopnost vnímání, proto je zde označen jako pozorovatel. Tento pozorovatel pozoruje a zpracovává smyslové vjemy. Všechny vjemy vytváří představu existence a kvalita této existence je pozorována a prožívána.
Druhá vlastnost, schvalovatel, je založena na tom, že duch vnímá a skrze tělesné orgány řídí činnost těla. Na kvalitě ducha záleží, jaké činy budou tělu dovoleny.
Duch udržuje celé tělo při životě. Díky nespočetným činnostem tělo dobře funguje, proto je považován za udržovatele nebo živitele.
Mahéšvara - Velký pán - je přízvisko Boha Bohů Šivy. Osoba je tímto velikým bohem vtěleným do těla. Paramátma je Nejvyšší Já a to také symbolizuje v tomto těle Osoba.
Tento verš vysvětluje, že naše podstata, náš duchovní cíl, může být vyjádřen jako Bůh, pravé Já, prvotní Osoba nebo personifikován jako Kršna. Vždy bude mít stejné potřebné Božské vlastnosti.

upadraštá	pozorovatel; svědek
anumantá	schvalovatel; ten kdo povoluje
ča	a; také
bhartá	živitel
bhoktá	příjemce
mahá	obrovský; velký
íšvarah	Bůh; Pán
param	nejvyšší; dávné; věčné
átma	pravé Já; mysl
iti	tak; proto
ča	a; také
api	v; i; zahrnovat
ukto	osloven; pravit
dehe	tělo
asmin	v této
purušah	Puruša; osvobozená osoba
parah	nejvyšší

Verš : 13.24.

ja evam vetti purušam prakrtim ča gunaihsaha
sarvathá vartamáno'pi na sa bhújo'bhidžájate

Kdo takto pozná Osobu, Přírodu spolu s jakostmi,
v čemkoli tak setrvává, ten znovu se již nezrodí.

Kdo takto pozná Osobu a Přírodu spolu s kvalitami, ten se již znovu nezrodí, i když v setrvává v jakékoli podobě.

Poznání stejné prvotní Osoby v různých vyjádřeních je završením cíle cesty. Můžete jít cestou oddanosti Kršnovi a nebo cestou poznání. Až dosáhnete cíle musíte vidět svůj cíl ve všech různých formách, které zde byly uvedeny. Pokud nejste schopni vidět tyto různé formy jako projev jediného, potom ještě musíte svoje poznávání dokončit a svoji zaslepenost odstranit.

jah	kdo
evam	tak
vetti	považovat; znát
purušam	bytost; osoba
prakrtim	přírodu; přirozenost
ča	a; také
gunaih	kvality; tři kvality hmotné přírody
saha	s; spolu
sarvathá	kdekoli; všude
vartamáno	setrvává
api	v; i; zahrnovat
na	Ani; ne-
sah	on; ten; tak
bhújah	znovu; dále
abhidžájate	vyvstane

Předchozí lekce Následující lekce