Svět mysli - Kurz Bhagavadgíty 86. lekce

86. pokračování korespondenčního kurzu - verše 13.6-12
Vlastnosti pole a pravého poznání.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3

Verš : 13.6.

mahábhútánjahankáro buddhiravjaktameva ča
indrijáni dašaikam ča paňča čendrijagočaráh

Mocné živly i sobectví, zajisté rozum nezjevný,
ústrojí deset a jeden a pět smyslových předmětů,

Velké tvořivé prvky, falešná představa Já, také jistě rozum neprojevený, smyslů deset a jeden a pět smyslových předmětů,

Nyní Kršna popisuje to, co nazývá polem. První, co se na poli objevuje, jsou základní elementy, ze kterých se hmotný svět skládá. Je to země, neboli skupenství pevné, voda, což je skupenství kapalné, vzduch, tedy skupenství plynné a oheň, což je energie. Všechny věci, které jsou stvořeny uvedenými prvky, jsou umístěny v pátém elementu - prostoru. Prostor je velice jemné předivo, na němž se objevují hrubší hmotné a energetické projevy. Celý náš nekonečný vesmír je tedy polem.
Tyto hmotné projevy vnímá mysl a v ní se objevuje Ego, pocit činitele, který se váže k hmotnému tělu. Ego je pouze konstrukce vznikající v mysli, která je schopná přemýšlet.
Hmota a energie je často viditelná, rozum, Ego a také mysl nejsou zřetelné a viditelné. Člověk je používá od malička a pokud se nesoustředí a neuklidní, tak si jich nemůže všimnout.
Za deset smyslů jsou v Indii považováno orgány našich pěti smyslů, tedy oči, uši, nos, kůže a ústa. Dále se přidávají orgány schopné myšlení, tvoření, pohybu, výživy a rozmnožování.
Patero smyslových předmětů je pět smyslových vjemů, které mysli přinášejí informace o okolním světě. Jsou to vjemy zrakové a sluchové, chuťové a čichové a samozřejmě hmatové.

mahá	obrovský; velký
bhútáni	bytosti; tvory; prvky
ahankárah	ego; sobectví; falešné já; doslova "já způsobuji"
buddhih	moudrost; rozum
avjaktam	neviditelné; smysly nepostřehnutelné
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
ča	a; také
indrijáni	smysly
daša	deset
ekam	jeden
ča	a; také
paňča	pět
ča	a; také
indrija	smyslové
gočaráh	předměty

Verš : 13.7.

iččhá dvešah sukham duhkham sanghátaščetanádhrtih
etatkšetram samásena savikáramudáhrtam

chtění, odpor, radost a strast, soustava, vnímání, stálost,
takto pole ve stručnosti proměnlivé je popsáno.

chtění i odpor, radost i strast, to vše sestavené vnímáním a vytrvalostí, takto je pole stručně se změnami popsáno.

Další verš popisuje jevy, které se objevují v mysli člověka. Hmotné tělo spolu se smysly a orgány prožívá příjemné i nepříjemné okamžiky své existence. Ty vnímá prostřednictvím mysli, rozumu a ega. Díky paměti vzniká náklonnost k věcem, které jsou pro bytost příjemné a zároveň odpor k věcem nepříjemným.
Tento soubor různých součástí je vnímán a udržován ve složitém celku. Tento celek lze vnímat jako představu lidského života.
Celá tato teorie má pomoci hledajícímu opustit stávající nevědomý způsob života. Hledající může začít vnímat, jak je jeho svět poskládán z mnoha různorodých součástí. Při zkoumání můžeme jít dále a začít si uvědomovat své tělo jako společnost miliard buněk, které velice obětavě spolupracují na tom, aby udrželi svou společnost, a tím i sebe, živé.

iččhá	chtění
dvešah	odpor; nechuť
sukham	štěstí; radost; snadno
duhkham	strast
sanghátaš	seskupení
četaná	mysl; vnímání; inteligence
dhrtih	vytrvalost
etat	toto; tento
kšetram	pole
samásena	stručně
sah	on; ten; tak
vikáram	změna
udáhrtam	popsat

Verš : 13.8.

amánitvamadambhitvamahimsá kšántirárdžavam
áčárjopásanam šaučam sthairjamátmavinigrahah

Pokora a nenáročnost, nenásilí, čest, laskavost,
mistrům úcta a čistota, stálost a vláda svému Já,

Neokázalost, nenáročnost, nenásilí, shovívavost, upřímnost, úcta učiteli, čistota, stálost a sebeovládnutí,

V dalších pěti verších popíše Kršna to, co si představuje pod pojmem poznání.
První částí je pokora. Pokora znalce před všemi vesmírnými silami, před jeho předky a před všemi událostmi, které způsobily jeho vlastní existenci. Náš život je souhrou nekonečného počtu událostí, které se staly příčinou naší existence. Kdo si toto uvědomí, tomu pokora nedělá žádný problém.
Skromnost vychází z pokory. Když už jsem vstoupil do tohoto světa, tak musím žít skromně abych co nejméně zatížil systém, díky kterému jsem vznikl.
Nenásilí souvisí se skromností a pokorou. Moudrá bytost nikdy nespáchá více násilí, než je nezbytně nutné pro jeho existenci. Zvířata se tak přirozeně chovají, proč by se tak neměl chovat i člověk?
Shovívavost, schopnost odpouštět, není projevem slabosti, ale síly intelektu. Bez odpuštění dávno minulých zlých činů nemůže být dosaženo svobody.
Upřímnost je další důležitá ctnost. Znamená to žít v pravdě, i když to způsobí větší obtíže.
Úcta k učiteli, ale i k rodičům a dalším úctyhodným lidem je dalším znakem moudrosti. Pokud máme k úctyhodnému úctu, tak se od něj můžeme poučit a dosáhnout jeho úctyhodného stavu.
Čistota života je samozřejmě vnější a vnitřní.Vnější čistota je tělesná hygiena, péče o příbytek a jeho okolí. Patří sem i cvičení těla, ale to už se pomalu dostáváme k vnitřní čistotě. Tam patří všechny činnosti, které posilují ctnostné jednání a potlačují zlozvyky.
Stálost je pevnost v postojích, které jsou založeny na řádu. Stálost poskytuje jistotu našim blízkým a nám samotným usnadňuje duchovní růst.
Sebeovládnutí je přivedení veškerých svých činností pod vědomou kontrolu. To znamená nenechat se ovládat vnějšími vjemy k neuváženému jednání, ale vždy jednat na základě vlastního, pečlivě promyšleného rozhodnutí. Krásným příkladem je, když se učitel táže žáka : "Jak můžeš dovolit někomu jinému, aby ovlivňoval stav tvé mysli?"

amánitvam	pokora; neokázalost
adambhitvam	skromnost; nenáročnost
ahimsá	nenásilí
kšántir	shovívavost
árdžavam	upřímnost
áčárja	učitel
upásanam	uctívat
šaučam	čistota
sthairjam	stálost
átma	pravé Já; mysl
vinigrahah	ovládnutí

Verš : 13.9.

indrijárthešu vairágjamanahankára eva ča
džanmamrtjudžarávjádhiduhkhadošánudaršanam

nelpění na věcích smyslů, také jistě nesobeckost,
zrodu, skonu, stáří, chorob, strasti, slabosti vědomost,

neulpívání na smyslových předmětech, zajisté bez sobectví, také zrození, skonu, stáří, nemoci, strasti a slabosti jasné žření,

Nelpění na lidech a věcech, kteří nás obklopují, souvisí s odpoutaností a se skromností. Vztah k okolnímu světu by měl být založen na poctivém konání povinností a pokrývání svých nezbytných potřeb.
Pod pojmem sobectví je myšleno mít pocit konatele a vlastníka. Ten musí být odmítnut. To, že jsem něco dokázal vytvořit nebo získat, bylo pouze umožněno mnoha příznivými událostmi, které jsem nemohl ovlivnit. Toto si musíme uvědomovat a pěstovat výše uvedené nelpění.
Proti sobectví také bojuje vědomost vlastního zrození, smrti, stáří, nemoci, utrpení a slabosti těla. Tyto jevy každého potkávají v jeho životě a člověk s nimi musí počítat. Pokud je zahrneme do svého vnitřního světa, potom můžeme celý život prožít mnohem svobodněji. Člověk, který se bojí smrti, žije ze dne na den, ve strachu a bez spokojenosti. Pokud budeme vědět, že smrt není zlá a že přijde v pravý čas, můžeme svůj vyměřený čas využít mnohem užitečněji.

indrija	smyslové
arthešu	věc; předmět
vairágjam	neulpívání; odpoutanost; bezvášnivost
anahankára	nesobectví; bez falešného Já
eva	jistě; zajisté; samozřejmě
ča	a; také
džanma	zrození; vznik
mrtju	zaniknout; zemřít
džará	stáří
vjádhi	nemoc
duhkha	neštěstí; strast
doša	slabost
anu	do budoucna
daršanam	pohled

Verš : 13.10.

asaktiranabhišvangah putradáragrhádišu
nitjam ča samačittatvamištáništopapattišu

nezávislost, odpoutanost od synů, choti, domova,
také věčně stejné mysli ziskem chtěným i nechtěným,

nezávislost, odpoutanost od všeho, syny, manželkou a domovem počínaje, věčně stejné mysli při obdržení chtěného či nechtěného,

Nezávislost je myšlena jako vnitřní nepřipoutanost. Moudrý člověk vykoná vše, co mu život přinese. Stará se o své bližní i o věci, které ho provázejí. Pokud však něco skončí, potom díky své moudrosti necítí žádné utrpení. To umožňuje vědomost pomíjivosti všeho, co nás obklopuje i nás samotných.
Stejná nezávislost má být i k těm nejbližším, vlastní rodině. Máme prožívat jejich blízkost, radovat se z jejich ctností a moudrých úspěchů. Pokud odcházejí, nebo odcházíme my, má se tak stát s důvěrou v další příznivou budoucnost.
Člověk by si měl vypěstovat stav trvalé spokojenosti, který má být založen na důvěře v nejvyšší princip a ve vlastní schopnosti. Člověk má žít plně a činorodě, nenechat se svazovat svým okolím a podněty, které z něj přicházejí. Tento vyrovnaný spokojený stav mysli je založen na vlastní moudrosti nebo moudrosti celé společnosti.

asaktir	nepřipoutaný
anabhišvangah	oddělenost
putra	syn
dára	manželka
grha	domov
ádišu	počínaje
nitjam	věčné
ča	a; také
sama	stejný
čittatvam	inteligenci; mysl
išta	předměty vytoužené
aništa	nechtěné
upapattišu	obdržet

Verš : 13.11.

maji čánanjajogena bhaktiravjabhičáriní
viviktadešasevitvamaratirdžanasamsadi

a Mně jen výlučnou Jógou ta neochvějná oddanost,
v místě klidu spočinutí, bez potěchy z davů lidí,

a neochvějná oddanost výlučnou disciplínou jen ke Mně, spočinutí v místech klidu, bez potěchy ze zájmu lidských zástupů,

Nyní Kršna završuje popis moudrého poznání. V minulých verších se jednalo o dobré vlastnosti a ctnosti, které se objevují v běžném životě. Aby tyto ctnosti mohly být opravdu spontánní a zcela čisté, musí mít základ v hodnotách daného člověka. Čím méně pocitů vlastní důležitosti a majetku člověk má, tím je jeho mysl spokojenější. Abychom mohli svůj hodnotový žebříček změnit, nabízí nám Kršna svou službu. Přijme jakoukoli naši starost, radost, majetek a cokoli, co mu nabídneme. Budeme vše moci dále používat, budeme se o to starat, ale nebudeme mít pocit ztráty, když o daný předmět přijdeme.
Každý majitel domu nese odpovědnost za dům a jeho stav. Nájemník žije v nájemném domě, plní si své povinnosti, které mu takový život přináší, ale mnohých starostí s majetkem je ušetřen. Když se člověk naučí odevzdat své důležitosti svému ideálu a stane se jeho nájemníkem, bude jeho život mnohem lehčí a jednodušší.
Spočinutí v klidném místě, mimo lidské publikum, je další část cesty. Setrvání v klidu napomáhá utřídění názorů a umožňuje podrobný průzkum vlastního světa. Žádnou činnost neděláme proto, abychom získali uznání okolí, ale proto, že má být vykonána. Skutečná odvaha nespočívá ve vykonávání hrdinských skutků, ale v poctivé dennodenní práci a plnění svých povinností.

maji	Mně
ča	a; také
ananja	skrze ne mnohost; pomocí jediné; výlučně
jogena	Jóga - učení o ukázněném chování vedoucím k osvobození bytosti; disiplína; snaha
bhaktir	oddanost
avjabhičáriní	nezlomný; neochvějný
vivikta	klidné
deša	místo
sevitvam	spočívat
aratir	neradovat se
džana	lidé; zrození
samsadi	shromáždění

Verš : 13.12.

adhjátmagňánanitjatvam tattvagňánárthadaršanam
etadžgňánamiti proktamagňánam jadatonjathá

zdroje Já ta znalost věčná, znalost pravdy, nadhledu zisk,
tak toto se poznáním zve. Ostatní pak je neznalost.

stálé vědomí původního zdroje Já, poznání pravdy a zisk nadhledu, tak toto se označuje jako poznání. Vše ostatní je neznalost.

O spočinutí v ústraní pravil Šrí Ramana, že jediné skutečné spočinutí je v klidu vlastního Já, a to může nastat kdekoli, v lese o samotě i uprostřed davů lidí.
Poznání pravdy je poznání existence vlastního Já, vznešený nadhled je shlížení na prožívaný život z pozice tohoto věčného a neměnného principu.
Skutečné poznání je ctnostný a užitečný život, čistá mysl bez vazeb k prožívanému životu a setrvávání ve věčném klidu svého vznešeného ducha. Pokud děláte něco jiného, potom se zabýváte pomíjivou činností, která nepovede ke skutečnému nezávislému štěstí.

adhjátma	prostoupený Já; celé Já
gňána	poznání
nitjatvam	věčný
tattva	pravda
gňána	poznání
artha	zisk; potřeba; důvod
daršanam	pohled
etat	toto; tento
gňánam	poznání
iti	tak; proto
proktam	uvedeno; řečeno
agňánam	nevědomost
jad	pro; který
atah	po
anjathá	jiný; ostatní

Předchozí lekce Následující lekce