29. pokračování korespondenčního kurzu - verše 4.12-17
Úvod do vědy o činech a činnostech.
Josef Fric
Obsah kurzu Český zpěv v MP3 - POZOR zpívá to má maličkost Sánskrtský zpěv v MP3 | | Verš : 4.12. | 
| kánkšantah karmanám siddhim jadžanta iha devatáh
kšipram hi mánuše loke siddhirbhavati karmadžá
V touze po úspěchu činů, Bohům tady obětují.
Velmi rychle v lidském světě činy úspěch přinášejí. | | | Bohům v lidském světě obětují v touze po úspěchu svých činů a také úspěch zde velmi rychle přichází. | Pokud člověk touží po jakémkoli úspěchu nebo schopnosti a pokud člověk pro tuto svou touhu obětuje vše potřebné, potom jsou bohové povinni takového člověka odměnit.
Všechny tyto plody jsou pomíjivé a pominou nejpozději ve chvíli smrti těla. Mezi tyto plody patří bohatství, moc a sláva, všechny další hmotné statky a také zvláštní schopnosti porušující přírodní zákony. Tyto schopnosti se nazývají siddhi a patří mezi ně překonání gravitace třeba chozením po vodě, konání dalších zázraků a také zastavení tělesných pochodů tak, že tělo vypadá mrtvé. Mnoho těchto schopností předváděl Ježíš Kristus, setkává se s nimi Buddha i další mudrci.
Žádný z těchto plodů nemá věčného trvání a touha po jejich dosažení nevede k věčné moudrosti a vysvobození, ale je na této cestě pouze další překážkou, kterou je nutno překonat.
Jediná touha, která vede k vysvobození, je touha po tomto poznání a moudrosti. Je to víra v nejvyšší stav a ochota obětovat všechna svá pouta s projeveným hmotným světem. | | kánkšantah | toužící | | karmanám | činy | | siddhim | naplnění; úspěch | | jadžanta | obětovat | | iha | zde | | devatáh | Bohy | | kšipram | rychle | | hi | jistě; také | | mánuše | lidský | | loke | svět | | siddhir | úspěch; naplnění | | bhavati | stane se; nastane | | karmadžá | činností |
| | | Verš : 4.13. | 
| čáturvarnjam majá srštam gunakarmavibhágašah
tasja kartáramapi mám viddhjakartáramavjajam
Čtyři stavy jsem vytvořil jakostmi činů lišící.
Ačkoli jejich tvůrce jsem, věz, věčně že jsem nečinný. | | | Vytvořil jsem čtyři stavy, které se dělí dle kvalit činností. Ačkoli jsem jejich stvořitel tak věz, že jsem nečinný a neměnný. | Kastovní systém je přirozenou součástí každé společnosti a je základem každé společnosti. V indické mytologii jsou čtyři základní společenské vrstvy stvořeny samotným stvořitelem Brahmou. Z jeho hlavy vychází stav kněží - Brahmínů, z rukou bojovníci a vládcové - Kšatriové. Z břicha vychází Vajšjové - odborníci jako obchodníci, zemědělci, řemeslníci a znalci dalších světských odborností. Z nohou vychází Šudrové - dělný lid, který je vyššími stavy zaměstnáván.
Každý společenský stav má ve společnosti svoji úlohu a své povinnosti. Pokud si člověk splní své povinnosti, má právo požadovat po společnosti naplnění svých práv.
Kasty budou podrobně probrány v 18. kapitole. Kršna v tomto verši vystupuje jako nejvyšší univerzální princip, který stvořil celý vesmír. Ačkoli vše je stvořeno jeho prostřednictvím, přesto nejvyšší princip, který Kršna zosobňuje, není tímto celým vesmírem nijak dotčen nebo pozměněn. | | čátur | čtyři | | varnjam | kasty; společenské stavy; barvy | | majá | mnou | | srštam | stvořit | | guna | kvality | | karma | čin; činnost | | vibhágašah | rozdělený; rozlišený | | tasja | jeho | | kartáram | stvořitel | | api | v; i; zahrnovat | | mám | mne | | viddhi | znát; vědět | | akartáram | netvořící; nečinný | | avjajam | neměnné; skutečné |
| | | Verš : 4.14. | 
| na mám karmáni limpanti na me karmaphale sprhá
iti mám jo'bhidžánáti karmabhirna sa badhjate
Na Mně činy neulpějí, plodů činů si nežádám.
Kdo pravdivě tak pozná Mne, činy ho více nesváží. | | | Mne činy neposkvrňují, netoužím po plodech činů. Kdo Mne takto vpravdě pozná, ten není vázán následky svých činů. | Vše, co bylo podle předchozího verše stvořeno, to vše musí zaniknout. Věčný duch je zdrojem a svědkem všeho tohoto vývoje a zániku, ale nemá k ničemu žádný svazující vztah nebo pouto. Věčný duch vidí pouze sebe sama - věčného ducha, který vše prostupuje a všemu dává život. To, co se odehrává, má své mnohočetné zákonitosti odvozené z přírody, ale nade vším je jediný věčný a neměnný duch.
Toto poznání je cílem duchovní cesty. Poznání ducha, jako nejvyšší a nejdokonalejší věčnosti osvobozuje od pomíjivých plodů činností jednou pro vždy. | | na | Ani; ne- | | mám | mne | | karmáni | činy; činnost | | limpanti | poskvrnit; ulpívat | | na | Ani; ne- | | me | můj; mi | | karma | čin; činnost | | phale | plody; zisky | | sprhá | toužit | | iti | tak; proto | | mám | mne | | jah | kdo | | abhidžánáti | zcela poznat | | karmabhih | vliv činů; následky činů | | na | Ani; ne- | | sah | on; ten; tak | | badhjate | svazovat; poutat |
| | | Verš : 4.15. | 
| evam gňátvá krtam karma púrvairapi mumukšubhih
kuru karmaiva tasmáttvam púrvaih púrvataram krtam
To znajíce, činili se i otcové hledající.
Konej činy neboť to je úděl tvůj, otců, praotců. | | | Předkové, kteří hledali vysvobození, toto věděli a konali činy. Proto konej činy tak, jako je konali tví otcové i praotci. | Tato moudrost je podle úvodních veršů čtvrté kapitoly starobylá a odvěká. Z dávných dob se zachovalo mnoho příběhů lidí, kteří dosáhli tohoto nejvyššího poznání. Jejich příběh může být pro každého inspirací ve vlastní snaze, na vlastní cestě.
Kršnova výzva po inspiraci z cesty jiných úspěšných bytostí má minimálně dvě hlediska. Jedno je hledisko hledajícího, který má s důvěrou hledět na příběhy osvobozených bytostí a čerpat z nich poučení pro svoji snahu.
Druhé hledisko poukazuje na naprostou otevřenost a veřejnou přístupnost všech důležitých životních událostí osvobozené bytosti. Skutečná moudrost nemá žádné tajnosti, žádné nejasnosti nebo nelogičnosti. Ačkoli nejvyšší moudrost je většině lidí zahalena jejich nevědomostí, přesto mohou na její projevy neustále nahlížet v životním příkladu úspěšného mudrce.
Rozdílem mezi nevědomým a mudrcem je znalost vlastní duchovní podstaty. Jakákoli diskuse samozřejmě skončí na tomto rozdílu hledisek a vždy by měla přijít výzva : "Poznej sám sebe, poznej svou duchovní podstatu a potom už bude všechno jasné". | | evam | tak | | gňátvá | znajíce | | krtam | dělat; způsobit; úděl | | karma | čin; činnost | | púrvaih | předek | | api | v; i; zahrnovat | | mumukšubhih | hledající osvobození | | kuru | Kuruovský; vykonávat | | karma | čin; činnost | | eva | jistě; zajisté; samozřejmě | | tasmát | proto | | tvam | tě; tebe; ty | | púrvaih | předek | | púrvataram | dávný předek | | krtam | dělat; způsobit; úděl |
| | | Verš : 4.16. | 
| kim karma kimakarmeti kavajo'pjatra mohitáh
tatte karma pravakšjámi jadžgňátvá mokšjase'šubhát
Co je činnost, co nečinnost, i učenci tu nevědí.
Tak Já ti činy objasním. Ta věda tě zlého zbaví, | | | I mudrci jsou v tomto světě zmateni v tom, co je činnost a co nečinnost. Proto ti činnost objasním. Toto poznání tě osvobodí od všeho nepříznivého. | Pouze skutečný mistr znalý své podstaty zná příčinu všeho lidského pachtění. Tato moudrost se nechá naučit z různých pouček, která používají různá náboženství pro lidi neznalé. Jen skutečný mistr vše vidí. Důvodem je jeho hledisko, kdy nahlíží na vše z pohledu věčného ducha, který je jeho přirozeností. Běžný člověk neznalý své věčné duchovní podstaty nemůže vidět vše, protože se nepovznesl nad svou tělesnou existenci a stále se považuje za tělo, které je spoutané přírodou.
I v tomto nevědomém stavu je možno naučit se základní pravidla pro čistý a moudrý život. Poctivým používáním těchto pravidel se cvičí jednotlivé ctnosti a pokud bude toto cvičení dostatečně soustředěné, může vest až k poznání duchovní podstaty. | | kim | k čemu; proč;co | | karma | čin; činnost | | kim | k čemu; proč;co | | akarma | nečinnost | | iti | tak; proto | | kavajo | učení | | api | v; i; zahrnovat | | atra | zde | | mohitáh | zmatený; neschopný rozlišit | | tat | to | | te | Tobě; tito | | karma | čin; činnost | | pravakšjámi | objasním | | jadž | to; když | | gňátvá | znajíce | | mokšjase | osvobodit se | | ašubhát | nedobro; skutky vedoucí k nesvobodě |
| | | Verš : 4.17. | 
| karmano hjapi boddhavjam boddhavjam ča vikarmanah
akarmanašča boddhavjam gahaná karmano gatih
dobře činům porozumíš a porozumíš přečinům,
porozumíš i nečinnům. Záhadný je cíl činnosti. | | | Činnostem jistě porozumíš, porozumíš i zlým činům a porozumíš nečinnosti. Je obtížné porozumět účelu činů. | Následující poučky jsou nejen návodem na spokojenější prožití života v těle, ale ve své nejdokonalejší podobě jsou cestou k vysvobození.
Každá jóga, každá nauka o cestě k duchovní svobodě je soubor pouček, pomocí kterých se ctnosti nejprve získávají vědomou snahou, ale po čase se tyto ctnosti stávají přirozenou součástí snažící se bytosti. Takto se člověk postupně vysvobozuje ze své neznalosti a svých omylů a až jeho mysl získá dostatečnou čistotu a soustředění, tehdy přichází i první boží milost, první nahlédnutí na vše z hlediska věčného ducha.
Je to úplně stejné jako u dětí ve škole. Tak jako se nikdo bez znalosti základních operací s čísly nestane matematikem, stejně tak se nikdo bez znalosti zákonitostí života nestane mudrcem. | | karmanah | činy; činnost | | hi | jistě; také | | api | v; i; zahrnovat | | boddhavjam | porozumět | | boddhavjam | porozumět | | ča | a; také | | vikarmanah | zlý čin; zločin; přečin | | akarmanah | nečinnost | | ča | a; také | | boddhavjam | porozumět | | gahaná | těžko porozumět | | karmanah | činy; činnost | | gatih | cíl |
| | | Předchozí lekce Následující lekce |
Zařazeno dne : 25.7.2011, zobrazeno : 2577
|